Výroční sedění Obce baráčnické Odolena Voda - Zpráva paní maminky Vlasty Krásové - CO JE KROJ?

 Co je kroj?

 Slovník spisovné češtiny vysvětluje slovo kroj jako oděv charakteristický pro určitou dobu,kraj,organizaci a podobně.Z hlediska vědy o lidovém oděvu chápeme kroj jako tradiční oblečení převážně venkovských vrstev obyvatel českých zemí.Po letech vývoje se vytvořil vrcholný bod,který byl nazván Národní kroj.                                

        U nás byl kroj souhrnem ladnosti,krásy,zvýrazněn výšivkou,krajkou,podmalován svěžími barvami,čistotou a nadýchanou nažehleností.Nejvíce dokladů o formách krojů na našem území máme z doby 19.století,samozřejmě s časovými přesuny do století osmnáctého a druhým směrem až k současnosti.Lidový kroj berme jako součást české    kultury.                                                                                                                                                                                       

        V počátku 19.století se lidový kroj nosil na celém území dnešní České republiky.V průběhu století se postupně v některých krajích odkládá a nastupuje oděv měšťanský.Hlavně ve středočeském kraji,Praze i na severovýchodě Čech.S národním obrozením a společenskými změnami poloviny 19.století kroje těchto oblastí postupně ztrácejí tradiční styl.Nejdéle se kroj zachoval na Chodsku v oblasti kolem Domažlic.Tak ještě do roku 1980 obecně starší ženy v tomto kraji oblékaly i ve všední dny sukni s jupkou,zvanou flámiška. avšak v současnosti několikrát za rok hlavně o masopustu a církevních slavnostech si vyjdou v chodských krojích i mladí. Můžeme to vidět v obcích Postřekov,nebo Mrákov.

Potřeba nošení krojů při slavnostech vidíme v době I.republiky,oživovalo se tím vlastenecké cítění. Třeba Kyjovský kroj se tehdy chápal pro svou reprezentativnost jako ideální Národní kroj.Obliba oblékat si tento kroj při slavnostech vlasteneckého rázu zavedly tehdy některé spolky. Na starých fotografiích je zřejmé,že si ženy zvolily Kyjovský kroj pro svoji nápadnou zdobnost.    

     Společenskou potřebou užívání lidových krojů je dnes míněna hlavně činnost folklorních souborů,divadel,filmu,televize,chápajících se námětů lidové tvorby.Lidový kroj zde diváky poučuje a reprezentuje kraj i zemi,odkud pochází.                                                                                                                                   

     Táž baráčnické spolky populatizují kroje a pečují o ně. Příležitostí k tomu jsou baráčnické slavnosti,sjezdy,krojové přehlídky.To jsou příležitosti,kdy oblékáme naše krásné kroje.                                            

      Protože krajové kroje jsou dnes materiálově mnohdy nedostupné,řídí si naše tetičky kroj spolkový,t.zv.Mařenku.Tento kroj je vytvořen v českém národním duchu a proto se národním krojům podobá. Je to kroj jednoduchý,cenově i materiálově dostupný,líbivý,bez pouťových ozdob.                                                     

      Původ názvu česká Mařenka vznikl na jevišti vídeňské opery,kde byla hrána Smetanova Prodaná nevěsta. Tehdy,v roce1893 měla opera obrovský úspěch a Mařenka si získala sympatie celého publika. A jako projev lásky k české řeči,rozšířilo se šití krojů česká Mařenka.                                                                                                       

 Spolek Baráčníků Odolena Voda má v obecním vlastnictví celkem 15 krojů.Proto ochotně zapůjčujeme krojové oblečení třeba v případě májových oslav,které organizují místní Hasiči. Též zpěvačkám ze souboru Valeriana naše kroje při jejich vystoupení velmi sluší.                                                                                                        

      Nechť zásluhou Baráčníků zazáří naše kroje jako nádherná duha na letní obloze,jako jasná píseň v rozkvetlé louce - jako démant mezi křemeny.

Text zpracovala a přednesla panímaminka OB Vítězslava Hálka v Odoleně Vodě, tetička Vlasta Kráslová