Hodnotící zpráva za rok 2014 a výhled do roku 2015

Zde uvádíme výstižnou a vše zahrnující"Hodnotící zprávu za rok 2014 a výhled do roku 2015", kterou na předvánočním sedění Obce baráčnické v Odoleně Vodě  dne 14.12.2014 přečetl její autor - syndik Obce baráčnické v Odoleně Vodě, soused Roman Straka

"Počestné právo vážená rychtářko, moudří a opatrní konšelé, milí sousedé, neméně milé tetičky, přítomní zástupci blízké baráčnické obce ze Zálezlic a naší XVI. župy, vzácní hosté,

scházíme se o třetí adventní neděli, abychom se nejen ztišili, tak jak se v tomto čase od nás všech očekává, byť to při kolovrátkovém odrhávání koled, které by jen tak mimochodem v tomto čase vůbec znít neměly, vtíravých reklamách na všechno možné i nemožné a přetékajících regálech supermarketů a hypermarketů, aby to náhodou pod stromečkem nezelo prázdnotou, není zrovna jednoduché…, ale také, abychom se ohlédli za zvolna končícím rokem, zhodnotili práci naší baráčnické obce a řekli si – alespoň rámcově – co nás čeká. A také, abychom se prostě setkali, vzájemně pozdravili, popřáli si a chvilku poseděli s těmi, které máme rádi. A při tom si i zavzpomínali na ty, kteří jednoho dne opustili své místo na rychtě a už se nevrátili.

Byť odchod souseda Václava Kotrby na konci loňského roku, byl nejbolestnější pro jeho ženu, tetičku Janu Kotrbovou, zasáhl nás všechny. Patrně i vy jste možná měli ten pocit, který zažíváme, když jsme po dlouhá léta zvyklí a vážíme si, takřka spoléháme na něčí rozhodnutí, necháváme se vést jeho příkladem a v ten ráz je všechno jinak. Někdy mám pocit (a o podobném zpívá v jedné ze svých písniček i písničkář Nohavica), že lidé neumírají, jen se jakoby vytrácí z míst, kde jsme je potkávali, kde jsme se s nimi zdravili, kde jsme spolu pracovali. (Dodnes vzpomínám na fantastickou atmosféru příprav výstavy věnované historii Vodolky, Dolínku a Čenkova, kdy jsme v roce 1998 spolu s rychtářem a mnohými z vás při plném pracovním nasazení několik dní ponocovali, aby se vše stihlo a vernisáž mohla začít ve chvíli, kdy byla naplánována. Díky ochotě tetičky Jarmily Klírové máme od ledna novou rychtářku, která Tě ve všem zastala, ale i tak – Václave, chybíš tady, byť nepochybuji, že i tam, kde ti zasíláme naše pozdravy, jsi při plné baráčnické „práci“. A mohu-li poprosit, drž nám tady dole palce.

Sotva jsme se jakž takž smířili s rychtářovým odchodem, přišla další rána. V srpnu při zádušní mši v našem místním kostele sv. Klimenta jsme se naposledy rozloučili s naší vzácnou dlouholetou členkou, tetičkou Annou Tovarovou. Pořád ji vidím, jak sedí drobná u malého čtvercového stolku zády k výčepu v restauraci Opera a prodává vstupenky na Sousedskou zábavu a přitom bedlivě střeží, aby jí do tanečního sálu neproklouzl nikdo bez placení.

Právě Sousedská zábava – a to se už dostávám k ohlédnutí za našimi aktivitami roku 2014 – je jednou z tradičních akcí, kterou přispíváme ke kulturnímu a kulturně-společenskému dění našeho městečka. Ta letošní se konala v sobotu 15. března. Velké poděkování si dovoluji adresovat všem, kteří ji připravili v čele s rychtářkou. Moc si považujeme, že na ni zavítali i sousedé a tetičky z okolních baráčnických obcí. Ostatně, mnozí do Dolínku přijeli v krátké době podruhé, týden předtím, v sobotu 8. března, totiž restaurace Opera hostila volební sedění XIV. župy. (Na oplátku jsme v sobotu 15. února odpoledne podpořili volební sedění v Zálezlicích a večer téhož dne jsme si pak zatančili na zábavě pořádané baráčnickou obcí ve Veltrusích.)

Jací bychom to byli baráčnici, kdybychom u nás na Vodolce nevypomohli s akcemi, které rezonují s posláním a tradicemi českého baráčnictva. Proto se někteří z nás rádi zúčastnili vodolského masopustu, který se pod taktovkou městské komise pro komunitní plánování a volný čas konal v sobotu 22. února. S dolínskými hasiči jsme se pak v sobotu 3. května účastnili Staročeských májů a večerní Májové zábavy. A abych nezapomněl. V sobotu 13. září se ve Sportovním areálu Odolena Voda uskutečnil v pořadí již pátý ročník přehlídky místních spolků a sdružení „Den pro Vodolku.“ I ten se neobešel bez naší účasti.

Nechyběli jsme ani u připomínek významných výročí. Tradiční vzpomínce vzniku samostatného československého státu, pořádané v podvečer státního svátku v úterý 28. října vedením našeho města u pomníku padlých za první světové války na Dolním náměstí, předcházel na témže místě v pondělí 28. července pietní akt k vypuknutí první světové války.

Jen tak mimochodem, díky sousedu Josefu Hochovi mívá naše obec své zastoupení také na celorepublikovém zahájení říjnových oslav, konaných za účasti vrcholných představitelů českého státu a armádních představitelů v Národním památníku na pražském Vítkově. Letos se jich zúčastnil na pozvání Svazu bojovníků za svobodu. Považujme si toho! Sousede Josefe, díky!

Sami jsme pak ve středu 8. října uctili položením kytice k jeho pomníku v Dolínku památku našeho místního velkého rodáka, významného českého básníka, prozaika, dramatika a žurnalisty Vítězslava Hálka, od jehož úmrtí toho dne uplynulo 140 let a jehož jméno naše obec hrdě nosí ve svém názvu!

Patří k baráčnickému naturelu vzájemná podpora. Proto i zástupci naší obce se po celý rok rozjížděli do všech koutů naší země, tu podpořit slavnostní sedění, tu se zúčastnit krojovaného průvodu, plesu či divadla.

Rádi jsme i přes výraznou nepřízeň počasí navštívili v hojném počtu v sobotu 17. května oslavy 80. výročí trvání líbeznické obce baráčnické.

Jedinečnou událostí pro všechny přítomné bylo v sobotu 20. září v Horních Počernicích odehrané představení Prodané nevěsty.

Zejména díky tetičce Vlastě Krásové a sousedu Josefu Hochovi měla naše obec zastoupení mimo jiné na Pošumavském věnečku, konaném v sobotu 8. února vlasteneckým spolkem Chodové v Praze v Kulturním domě železničářů v Praze na Vinohradech, na Slovanském plese, pořádaném v sobotu 22. března v restauraci Na Marjánce, na Poznávacím zájezdu po středních Čechách, který organizoval o víkendu 24. a 25. května vlastenecký spolek Chodové v Praze, na oslavách 75. výročí trvání Obce baráčnické Radomyšl (v sobotu 31. května) a 85. výročí trvání Obce baráčnické Soběslav (sobota 7. června), stejně jako na Kulturním odpoledni na Žofíně, připraveném v neděli 8. června Obcí baráčnickou Hradčany.

Ale to není zdaleka všechno! S praporem Veleobce se soused Josef Hoch zúčastnil v pátek 2. května pietní vzpomínky u sochy Milana Rastislava Štefánika v Praze na Petříně. Nechyběl ani v krojovaném průvodu, který v rámci akce Kmochův Kolín připravili organizátoři v sobotu 14. června.

Bezesporu za nejzdařilejší akci roku, které se zúčastnil, považuje soused Hoch oslavy 65. výročí trvání 24. župy Jana Žižky z Trocnova, které se odehrály v sobotu 21. června. Součástí oslav byl mnohačetný krojovaný průvod, který byl zahájen u dnešní budovy Ministerstva zahraničních věcí České republiky a zakončen na Všebaráčnické rychtě na Malé Straně. U sochy Tomáše Garriqua Masaryka jeho účastníci, doprovázeni velkým množstvím diváků, položili kytici.

Byť se to na první pohled nezdá, asi největší baráčnickou „událostí“ a zároveň starostí letošního roku bylo dořešení způsobu užívání naší baráčnické rychty, městského nebytového prostoru na Horním náměstí, středobodu našich pravidelných měsíčních sedění a pondělních setkání tetiček. Původní nájemní smlouva spočívající v úhradách nájmu a služeb spojených s užíváním rychty, které bývaly na druhé straně kompenzovány každoročně poskytovanými příspěvky na činnost, byla se souhlasem města nahrazena pro nás bezesporu jednodušší smlouvou novou, spočívající v úhradě velice symbolického ročního nájmu s tím, že ostatní náklady hradí město v rámci podpory městského spolkového života. Rozhodně je na místě městu a jeho vedení za takovou vstřícnost poděkovat, stejně jako za podnět k dořešení této věci zejména panu Mgr. Marku Bajerovi.

Ostatně, s přispěním našeho města jsme se někteří z nás v sobotu 27. září vypravili také na výlet, při němž jsme si prohlédli zrekonstruovaný zámek v Zákupech a navštívili jarmark ve Svojkově. Rád děkuji tetičce Aleně Koudelkové za jeho přípravu a organizaci.

Tolik k roku 2014.

Co nás čeká v roce 2015…

Vedle tradičních a léty zaběhnutých akcí, které pořádáme či se na nich jen podílíme (Sousedská zábava, Staročeské máje, pietní vzpomínky apod.), bychom se myslím měli připojit k podpoře dvou akcí, které jsou připravovány v průběhu února příštího roku.

K první akci. Jak jistě víte, naší základní škole bylo se souhlasem vzdálených potomků Vítězslava Hálka uděleno právo nést ve svém názvu, stejně jako my, jméno Vítězslava Hálka – tedy Základní škola Vítězslava Hálka Odolena Voda“. Na středu 11. února jsou základní školou připravovány u této příležitosti oslavy a vůbec by nebylo od věci, kdyby se sousedé a tetičky ve svých krojích, případně ve svérázu těchto oslav zúčastnili. Paní ředitelka základní školy přislíbila v dohledné době sdělit podrobnější informace o průběhu oslav, případně představu školy o podílu dalších spolků a sdružení na nich.

A k druhé akci. V únoru, přesněji v sobotu 21. února, se připravuje do restaurace Opera v Dolínku městský ples. Jeho organizátoři vyzývají k účasti na něm všechny aktivní spolky působící v Odoleně Vodě. Budu rád, pokud se jej zúčastníme, případně přispějeme pro nás charakteristickým věcným darem do tomboly.

A teď to asi nejdůležitější. Při pohledu na rok, který naskočí úderem první vteřiny 1. ledna se mnohým z nás vybaví ustavení naší baráčnické obce, ke kterému došlo v neděli 25. srpna 1935. V příštím roce nám tedy bude úctyhodných 80 let. To už je na pořádnou oslavu! Nápady máme, je třeba je jen srovnat a stanovit datum. Jde samozřejmě o akci, jejíž organizaci bychom jen s obtížemi zvládli vlastními silami a vlastními prostředky. Proto budeme vděčni za pomoc a spolupráci města, stejně jako dalších spolků a sdružení.

Co dodat na závěr. Především bych vám všem bez rozdílu chtěl poděkovat za to, co jste pro naši baráčnickou obec v letošním roce vykonali. Chtěl bych vám popřát hodně sil, vnitřní radosti, osobního uspokojení a alespoň špetku zdraví a víry, že byť to v tuto chvíli třeba trochu zadrhává, bude líp, bude rozhodně líp. A ať jsme obklopeni dobrými a jen dobré přejícími lidmi.

Děkuji tetičkám Heleně Sloupové a Vlastě Krásové, stejně jako sousedu Josefu Hochovi za pomoc s přípravou své zprávy.

Za mnoho zajímavých informací a podkladů si dovoluji poděkovat editorkám vodolského baráčnického webu dámám Janě Maškové a Jarmile Dvořákové."