Roční hodnotící sedění OB Vítězslava Hálka v Odoleně Vodě - Hodnotící zpráva syndika

S vodolskými baráčníky rokem 2018 a malý výhled do roku 2019

Tak je už zase rok za námi a já před vás předstupuji, abychom si společně připomněli, jaká byla cesta nás vodolských baráčníků rokem 2018. Ať si to připouštíme, nebo ne, ta osmička na konci letopočtu věští zpravidla něco neobvyklého. Naštěstí všechny události, které se odehrály s oním osmičkovým závažím na konci a stály vesměs - mírně řečeno - za starou belu, byly loni přebity událostí, na niž se vzpomíná o poznání mileji a která na rozdíl od ostatních v sobě nesla nadějeplný příslib lepšího příštího. Myslím tím samozřejmě vznik samostatného československého státu.

Akcí spojených s výročím vzniku samostatného Československa jsem i díky své profesi zažil dost, nicméně tou, která se mi usadila hlouběji v paměti, bylo listopadové Setkání po sto letech u Lípy svobody u nás na Dolním náměstí. Nějak se to v sobotu 10. listopadu 2018 sešlo dohromady, "všichni svatí byli jaksi doma", mohu-li použít své oblíbené přirovnání, včetně počasí, které - ať chceme nebo ne - je pro zdárný průběh nadmíru důležité. Kromě toho, že jsme si připomněli vysazení původní lípy deseti žákyněmi a žáky vodolské obecné školy, nejenže se setkání osobně zúčastnili příbuzní jedné žákyně, která byla tehdy před sto lety "u toho", ale navíc se podařilo stoletou "lípovou dámu" uvést díky vstřícnosti našeho úřadu a dalších orgánů státní správy do důstojné společnosti českých památných stromů. A ještě navíc jsme jí přidali kolegyni - nově vysazenou lípu, které mohli všichni přítomní popřát šťastný život a hodně včel v její v budoucnu košaté koruně symbolickým zalitím a přihozením hlíny k jejím kořenům. Říkám to s velkou hrdostí i proto, že vedle mnoha dalších se na přípravách podílela také naše baráčnická obec, jmenovitě tetička Jana Kotrbová, která všem přítomným rozdávala trikolóry a starala se o jejich žíznivé a hladové krky v blízkém společenském centru Kotelna.

Oslavy spojené se vznikem samostatného Československa vyvrcholily na Vodolce bezesporu zábavním odpolednem pro širokou veřejnost, připraveném v sobotu 15. září na prostranství mezi kostelem sv. Klimenta a městským hřbitovem. Jeho organizátoři seskupení kolem pana místostarosty Tomáše Lohniského jej nazvali - jak jinak - 100 let Československa a doplnili vtipným podtitulem Procházka se starým Procházkou. Nic na tom vpravdě českém smyslu pro humor nemění fakt, že stařičký císař František Josef I. se již rozpadu mocnářství na - tuším - deset nástupnických evropských států nedožil a snahy jeho pokračovatele, Karla I. Habsburského se již minuly účinkem. Slovy washingtonské deklarace: "Mocnosti temnoty sloužily vítězství světla..."  Akce se samozřejmě opět neobešla bez baráčníků, kteří na ni představili své kroje a rychtářka Jarmila Klírová seznámila přítomné i s naším třiaosmdesátiletým vodolským působením. Pro naše tetičky a sousedy to bylo v sobotu 15. září komplikované i (řekněme) logisticky, protože toho dne si naplánovali oslavy svého 145. výročí vzniku také baráčnici z vůbec nejstarší baráčnické obce v Kolíně a nepodpořit je, to se prostě nedalo! Proto se spolu s rychtářem naší 16. župy tehdy do Kolína vypravil také soused Josef Hoch.

Ale abych se vrátil k účasti a pomoci baráčníků na městských akcích a podpoře akcí dalších vodolských spolků. Samozřejmě jsme nechyběli ani na Pietním aktu k výročí konce druhé světové války, který byl letos spojen s odhalením pamětní desky italským vojákům, zajatcům podílejícím se na výstavbě letištní plochy mezi Vodolkou a Vodochody, kteří přišli

o své životy na počátku května roku 1945 po boku českých povstalců v boji s ustupujícími zbytky nacistické armády. Musím poděkovat sousedům a tetičkám blízkých obcí naší 16. župy, že v úterý 8. května neváhali přijet do Odoleny Vody také. Důstojnost události byla podpořena přítomností zástupců italské ambasády v Praze a následnou modlitbou za padlé, celebrovanou duchovním správcem Římskokatolické farnosti Odolena Voda v kostele sv. Klimenta.

Premiéru měla naše přítomnost na Vítání nových občánků města Odolena Voda. První za asistence baráčnických sudiček a tuším i sudiččáků se konala ve společenském sále restaurace Opera v Dolínku v sobotu 2. června od 15 hodin. A protože se přítomné tetičky a přítomní sousedé nejspíš osvědčili a líbili nejen akci pořádajícímu vedení našeho města, ale hlavně vítaným dětem (moc nebrečely) a jejím rodičům, byli přizváni ke stejné události následně ještě dvakrát.

A ještě nesmím zapomenout na účast na tradičních Staročeských májích v Dolínku (sobota 12. května), pomoc s přípravou a organizací Vánoc u Hálků v rodném domku Vítězslava Hálka v Dolínku (sobota 15. prosince), Zpíváním u vánočního stromečku na Horním náměstí (neděle 23. prosince) - zázemí baráčnické rychty a možnost připojení k elektrické energii je pro tuto akci naprosto zásadní, a Vánočního koncertu v kostele sv. Klimenta (středa 26. prosince). Poděkování za jejich ochotu a nasazení si dovolím adresovat především tetičkám Jarmile Klírové, Janě Kotrbové, Marii Smejkalové a Heleně Tůmové.

Malou odměnu jsme si víceméně "nadělili" v podobě účasti na městskou kulturní komisí pořádané Výpravy za poznáním, která v sobotu 3. června vedla k vrátenskému větrnému mlýnu, na rozhlednu na hoře Vrátno a nakonec do Muzea Eduarda Štorcha v Lobči a do rekonstruovaného lobečského pivovaru. Že kromě prohlídky historických prostor pivovaru došlo i na degustaci tamního vařeného piva, je nabíledni.

K těmto již zmíněným aktivitám je třeba přičíst akce, které plně zaštiťujeme svým spolkovým jménem. Pro všechny naše příznivce a samozřejmě - i pro nás samotné - jsme na sobotu 24. března uspořádali Sousedskou zábavu v rekonstruovaných prostorách restaurace Opera v Dolínku. Jsme rádi, že si mezi nás stále nachází cestu sousedé a tetičky z okolních baráčnických obcí, byť sousedé musí zpravidla oželet nějakého toho panáka či půllitr dobře vychlazeného piva, aby své drahé polovičky a sami sebe ve zdraví dopravili domů.

Tradiční baráčnické putování po vlastech českých mělo loni svůj cíl v Kutné Hoře a na zámku Kačina. Uskutečnilo se v sobotu 20. května, a pokud byste si je chtěli oživit, doporučuji navštívit vodolsko-baráčnické internetové stránky příkladně spravované našimi ochotnými editorkami - Janou Maškovou a Jarmilou Dvořákovou. Na nich si budete moci přečíst jimi zpracovanou reportáž nejen z tohoto výletu.

Je moc dobře, že nám při tom všem zbývá i dostatek sil a čas na to hodně podstatné - nezapomínat na spolubaráčníky z blízkých i vzdálenějších obcí. Vážím si všech, kteří se neváhají třeba i navzdory zdravotním potížím vypravit se za nimi a podpořit svou přítomností jimi pořádané akce. Díky práci některých našich zástupců na župě a Veleobci a zejména jejich neutuchající radosti z cestování a navštěvování baráčnických přátel (myslím třeba na souseda Josefa Hocha či tetičku Vlastu Krásovou) měla naše baráčnická obec zastoupení na mnoha místech naší vlasti a dokonce i za jejími hranicemi! Jen tak letem světem si dovolím zalistovat cestovatelským diářem roku 2018:

* Návštěva divadelního představení Ladislava Stroupežnického Naši furianti v Divadle v Horních Počernicích (květen).

* Oslavy 150. výročí založení Jednoty kominíků v Praze (sobota 26. května) spojené se Mší svatou ke cti sv. Floriána, slavnostním průvodem a odpoledním zábavním odpolednem.

* Položení věnce u pomníku obětí Slovenského národního povstání v Žiarske doline (21. srpna) v souvislosti s připomínkou 100. výročí vzniku samostatného Československa. Na zakoupení věnce přispěli pantatínek naší 16. župy, tetička z vinořské obce baráčnické a soused Josef Hoch.

* Oslava 115 let trvání III. župy baráčnických obcí Mistra Jana Husi na levém břehu Vltavy (Praha, sobota 6. října).

* Tryzna u sochy Vltavy (Praha, neděle 4. listopadu) pořádaná spolkem Vltavan.

* Benefiční koncert v kostele svatých Šimona a Judy (Praha, 30. listopadu).

A protože život má i své smutnější stránky, neváhal 9. července soused Josef Hoch zajet spolu s dalšími i do Sokolova a tam uctít při posledním rozloučení život a baráčnickou práci emeritní paňmaminky Veleobce.

Teď jsme se trochu toulali po České republice a jejím nejbližším okolí. Nicméně doma jsme tady, ve středních Čechách, na Vodolce, a naší "mateřskou" župou je 16. župa Karla Havlíčka Borovského. Jen tak mimochodem: skvostný a často velmi břitký český novinář a spisovatel, jehož jméno si považuje naše obec nést ve svém názvu, nešetřil při svém psaní nikoho a tepal lidskou hloupost, ať už přicházela zprava, nebo zleva, padni, komu padni.

Jednoznačně nejdůležitější akcí naší župy byly 13. října oslavy 85. výročí jejího založení, spojené s oslavami 85 let vzniku hostitelské Obce baráčnické Líbeznice, které si tamní tetičky a sousedé připomínají v letošním roce. Když pominu nelichotivý výkon našeho syndika, jistého souseda Romana Straky, který se sotva dobelhal k rychtářskému stolu s právem poté, co mu vypovědělo službu pravé koleno, šlo myslím o velmi milou a vydařenou akci. Děkuji všem, kteří při její přípravě přiložili ruku k dílu.

Stejně milé bylo myslím i naše vodolské adventní sedění, konané v neděli 16. prosince v restauraci Opera v Dolínku, kterým jsme uzavřeli naše společné konání v minulém roce a co víc, přivítali ve svých řadách tři nové členy, přesněji jednu členku a dva členy. Do nového roku 2019 jsme tak vstoupili s 28 tetičkami a sousedy, z nichž tři jsou čestnými členy naší baráčnické obce.

Závěrem bych jménem všech přítomných chtěl poděkovat našemu městu a jeho představitelům za podporu spolkové činnosti, díky níž můžeme dlouhodobě užívat suterénní prostory na Horním náměstí jako svou spolkovou místnost - baráčnickou rychtu, stejně jako za dosavadní finanční podporu naší celoroční činnosti, bez níž by řada akcí byla realizovatelná jen s velkými obtížemi, ne-li vůbec.

A nám všem vespolek přeji dobré zdraví, radost ze života a všudypřítomnou blízkost milých lidí. Už teď vám mohu slíbit práci v podobě přípravy Sousedské zábavy, která by se měla uskutečnit v sobotu 16. března v restauraci Opera v Dolínku, a zároveň pozvat do Soběslavi, kde v sobotu 25. května proběhnou oslavy 145. výročí vzniku českého baráčnictva.

Takže vše dobré v roce 2019 a na viděnou v Soběslavi!

Roman Straka, syndik, Odolena Voda 12. února 2019