Proč historie?

Jistě znáte pohádky. V nejedné z pohádek říká nějaká nadpřirozená bytost:

"Až ti bude nejhůř, vzpomeň si na mě…"

A právě to bychom mohli říct o baráčnících :

"Až ti bude nejhůř, národe český, vzpomeň si na baráčníky. Vzpomeň si na to, s čím v 19.století začínali a napomož tomu, aby tato tradice přetrvala i pro další generace."  

Ochutnejte a nechte se od našich baráčníků "nakazit" atmosférou zašlých časů, kdy si lidé rozuměli, vzájemně si pomáhali a navzájem si důvěřovali. Pojďme se společně vrátit do doby, kdy kladné charakterové vlastnosti člověka byly naprosto přirozenou součástí života. Pojďme společně hledat a nacházet to, co dělá život životem.

Dej nám Pán Bůh zdraví v tom Vodolském kraji, dej…

(S tetičkami a sousedy vodolské obce baráčnické rokem 2011 - Roman Straka, "soused" a také člen kulturní komise města Odolena Voda)

"…Ať si říká kdo chce, co chce, dějiny pro každého začínají narozením či přesněji s počátky vnímání a objevování světa…

Bez radosti z konání…, bez radosti ze společného setkávání se rozhodně nedá přežít do švestek, natož 77 let jako vodolští baráčníci.

Všechny ty tetičky a sousedy mi život navál do cesty na počátku roku 1996…

O dva roky později jsme již společně … připravovali výstavu k vodolské historii. A nezůstalo jen u ní.

Od té doby baráčníci pomohli častokrát a vždy ochotně, a to nejen kulturní komisi. Právě díky této své ochotě rozhodně nepatří k těm, které by šlo na Vodolce jen tak přehlédnout. Ono to také ani nejde. Zvláště když se tetičky ustrojí do nažehlených a náležitě opečovávaných krojů, a když už jsou  v těch přípravách, vezmou jedním vrzem často se tak velké péči a pozornosti vzpouzející sousedy (zpravidla své mužské rodinné protějšky) a pak společně vyrazí tu na staročeskou zábavu, tu na návštěvu do blízkých i vzdálených baráčnických obcí..."

Jak to vlastně všechno začalo?

Historie Baráčnictva

Historie vzniku spolku baráčnického spadá již do 19. století. Seznamte se s tím, jaké byly klíčové momenty pro vznik Baráčníků. Máte tak nejenom možnost nahlédnout pod pokličku toho, co stálo na úplném začátku vzniku obce baráčnické, která přetrvala do dnešních dnů, ale máte možnost také posoudit, jak to, co udělaly generace předcházející, ovlivnilo budoucnost.

Historie - přítomnost - budoucnost

I to, co se děje dnes, v době, kdy píšeme tyto řádky, tedy na počátku roku 2014, bude jednou historie. Postarejme se o to, aby i budoucí generace měly z čeho čerpat a pomožme zachovat to původní a pro Čechy přirozené. Važme si toho, že máme na co navázat! 

Čerpat budeme z materiálů, které jsou v kronikách "Obce Baráčnické v Odoleně Vodě", z internetu a z baráčnického časopisu.

L135/ Leták 135 LET ČESKÉHO BARÁČNICTVA Mladá Boleslav 20.června LP 2009

Tento leták byl vydán vlastním nákladem OB Staré Čičovice Kolín k 135. výročí založení českého baráčnictva konaném v Mladé Boleslavi 20.června 2009. Dle archivních dokumentů a na základě podkladů V. župy zpracovali    PhDr. Miroslava Jouzová a Josef Janata - v textu označeno L135/

2013 Materiál  XVI. ŽUPY zpracovaný v září 2013 tetičkou Justychovou Antonií - syndičkou XVI. župy, kde je také možné dočíst se další podrobnosti ohledně konšelstva. V textu označeno 2013

Škvrňov  Historie Sdružené obce baráčníků Škvrňov aneb Sepsání události z let 1896 – 2000 na http://www.baracnici.cz/ V textu označeno Škvrňov 

2004/ Pojednání rychtáře VLASTENECKO-DOBROČINNÉ SDRUŽENÉ OBCE BARÁČNICKÉ VÍTĚZSLAVA HÁLKA ODOLENA VODA Václava Kotrby z roku 2004. V textu označeno 2004/

2014/Časopis "Český Baráčník" č.117 - ÚNOR 2014 - str.3-4, Andrea Zahradníková, v textu označeno 2014/

Rok 1836

L135/"Když se vydáme z kolínského náměstí Kouřimskou ulicí, místy, kde stávala Kouřimská brána, dostaneme se na kouřimské předměstí. Zde ještě dnes můžeme spatřit část městského opevnění. Roku 1836 tady koupil Jan Šleitr, hospodský z Chotusic, domek č.p. 15 a zařídil ho jako hostinec s názvem "u Šleitrů"…"

Rok 1848

L135/" I pojmenování jednotlivých činovníků je rozdílné, to převzali baráčníci z názvů činovníků městské a venkovské správy v českých zemích před rokem 1848…"

Rok 1861

L135/"Spolkový život v českých zemích se začal rozvíjet hlavně po pádu ministra vnitra rakouské monarchie A. Bacha, a vydání tzv. "Únorové ústavy" v roce 1861. Výjimkou nebylo ani město Kolín. Zde ze známých spolků vznikly například Kolínský sokol, Řemeslnická beseda, ale také Svobodná obec baráčníků.

Rok 1869

L135/"…V tomto hostinci vznikla před rokem 1869 tak zvaná "stolní vlastenecko dobročinná společnost" a měl tady cvičební místnost i Kolínský sokol. V nedalekém hostinci "v Reichenberku" se scházel šermířsko-pěvecký spolek "Záboj", jehož nejznámějšími členy byli velice nadaný komponista a hudebník Vilém Jindřich Janke, Pavel Fischer a Václav Veletovský, kteří nad ostatními vynikali co se týkalo zábavy a veselí. Tyto pak velmi vhodně doplňoval známý divadelní herec a komik královského divadla v Praze Jindřich Mošna, který do Kolína velice rád zajížděl. Tito tři spolu s jinými se po odchodu ze spolku "Záboj" přihlásili ke stolní vlastenecko dobročinné společnosti, která hostovala v hostinci "u Šleitrů"…"

Rok 1873

L135/"… a krátce na to, 7. listopadu 1873, založili společnost, jíž dali název "Svobodná obec baráčníků".

L135/"… Jméno vzniklo od názvu hostince, kterému se lidově říkalo "Baráček", znamená to, že baráčníci nejsou společností lidí, kteří by museli vlastnit jakýkoliv barák, ale sdružením lidí, mající vztah k myšlence zrozené v "Baráčku" - tj. hostinci "u Šleitrů". Dalším omylem je tvrzení, že baráčníky založil Josef Barák, český vlastenec doby obrozenecké. Baráčníci s ním nemají nic společného, nanejvýš to, že se ukázali být dobrými vlastenci podobně jako on… "

L135/"… Od samého počátku se jednalo o spolek nepolitický, složený ze všech tříd obyvatelstva, který pomáhal nejen svým členům, ale mnoha dary širokému okolí, hlavně "Ústřední matici školské" a Národní jednotě pošumavské. Peníze na tyto dary získávali členové podle svých možností, pořádáním zábav, plesů, ale i sbírek. Kolínská obec každoročním pořádáním matičního koncertu, který se konal o sv. Václavu na kolínském náměstí, kde pravidelně hrála Kmochova hudba ..."

Rok 1874

L135/"… Hlavní podíl na založení baráčnické obce se přičítá Vilému Jindřichu Jankemu, který také požádal o úřední povolení k činnosti spolkové. Toto povolení obdrželi baráčníci v roce 1874…" 

L135/"…  Kolínští baráčníci ihned po svém založení přistoupili k vytvoření svého spolkového kroje podle vzoru staročeského kabátce…"

Rok 1880

Škvrňov "… Baráčnická myšlenka získala brzy své příznivce i za hranicemi města Kolína. Již roku 1880 vznikla první obdobná společnost v Praze - Dejvicích…"

Rok 1882

Škvrňov/"… a o dva roky později se ustavuje v Praze první, skutečně baráčnická obec, která si dala název "Baráčníci Hradčanští"…" 

Rok 1885

Škvrňov/"… V roce 1885 vznikají další obce, a to v Bubenči a na Starém Městě pražském. Tyto tři obce přispěly k tomu, že se blahodárná vlastenecká činnost rozšířila nejen po Praze, ale i do jejího nejbližšího okolí…" 

90.léta 19.století

L135/"… Baráčníci v mladé Boleslavi se jako jinde vyvinuli ze stolní společnosti, která se scházela od 90. let 19. století v hostinci "Kufr" v dnešní Mastné ulici…" 

Rok 1894

L135/"… První baráčnická společnost se jmenovala "Rybojed". Tento spolek byl úředně povolen 17.září 1894 a převzal název "Vlastenecko dobročinná obec baráčníků Mladá Boleslav". Jejím zakladatelem byl Antonín Šmilauer a obec měla 194 členů…" 

Rok 1895

L135/"… Byly zakládány další baráčnické obce a je doloženo, že v roce 1895 pracovalo již 32 obcí. Toto hnutí bylo tak silné, že se postupně rozšířilo téměř do celých Čech..." 

L135/"… Roku 1895 se konala v Praze Národopisná výstava všeslovanská, kde se dostalo baráčníkům prvního velkého ocenění na veřejnosti. Nákladem 14 tisíc korun byla postavena ve výstavní vesnici architektem Fr. Schlafferem rychta, kterou navrhl profesor Jan Koula. Zde baráčníci vystavovali doklady o své činnosti, historii a předváděli staročeské zvyky, sídlil zde i "úřad" rychtářský a právě tato výstava se stala podnětem ke sjednocení některých baráčnických obcí z Prahy a okolí…" 

2013 Založena samostatná obec XVI. župy se sídlem Praha 8-Libeň, Na Stráži 503

Škvrňov "… Později předložené regule (neboli stanovy), byly c.k. místodržitelstvím v Praze výnosem č.131197 ze dne 26.srpna 1895 schváleny. Byly tak pečlivě zpracovány, že pouze s malými úpravami platí dodnes,…"

Rok 1897

L135/"… Tak bylo vytvořeno všebaráčnické ústředí s názvem "Veleobec baráčníků pro země koruny české" (úřední povolení 19.3.1897 pod č.j. 5291-1897-35475). Hlavní zásluhu na sjednocení měl Petr Vavřinec Guth z obce Smíchovské, který se stal prvním rychtářem Veleobce. Jeho přičiněním byly vytvořeny organizační mezičlánky, takzvané župy…" 

L135/"… V roce 1897 (1.srpna) začala Veleobec vydávat časopis "Český baráčník", který byl z počátku třikrát zastaven jen pro to, že nepíše o politice, ale nabádá své členy k vlastenectví. Název časopisu byl několikrát měněn…" 

Přelom 19. s 20.století

L135/"... Na přelomu století přicházejí zprávy o založení baráčnických obcí ve Vídni i ve Spojených státech amerických…"

Počátek 20.století

L135/"… Teprve počátkem 20. století se v obcích do práce zapojují i tetičky.  Do té doby byl spolek výhradně mužskou záležitostí. Členové baráčnických obcí (žup) se scházejí na vlastní rychtě, pokud ji nemají, tak ve vhodných místnostech. Velký důraz je kladen zejména na vzájemnou úctu, družnost a dodržování spolkových regulí. Baráčníci se vzájemně oslovují "tetičko" - "sousede". I pojmenování jednotlivých činovníků je rozdílné, to převzali baráčníci z názvů činovníků městské a venkovské správy v českých zemích před rokem 1848. A přispívají velkou měrou k tomu, že tato pojmenování neupadla v zapomnění. V čele obce, župy i Veleobce je rychtář (předseda), o písemnou agendu se stará syndik (jednatel), o peníze berní (pokladník), pantatínek (soused, který má jako jediný právo napomenout i rychtáře), panímaminka (tetička, která se stará o kroje), švandymistr (soused, který se stará o pořádání zábav a vůbec všeho veselí), slídil účtů, vzdělavatel, kronikář, a podle potřeby další. Mají i vlastní služebníky - ponocného, drába… "

Rok 1906

L135/"… Za největší počiny baráčníků lze považovat výstavbu menšinové školy v Pláni Věžovaté, jednu z nejkrásnějších menšinových škol, která byla vysvěcena v roce 1906…" 

L135/"…  V roce 1906 pracovalo pod Veleobcí již šest žup, mezi nimi i župa mladoboleslavská

L135/ "… Na základě povolení místodržitelství v Praze dne 13. června 1906 byla ustavena V. župa českých baráčníků a 16. července 1906 proběhlo v Mnichově Hradišti v hostinci "U hroznu" první její zasedání za účasti všech pěti obcí a sousedů z Bukovna.  Župa přijala název po českém šlechtici Václavu Budovci z Budova.

V dalších letech 20.století se pak V. župa rozrostla o desítky dalších obcí nejen v Pojizeří, Liberecku, Jablonecku, Českolipsku, ale i v Rumburku…"

Rok 1908

L135/"… V roce 1908 se (první baráčnická společnost "Rybojed") sloučila s obcí Mladá Boleslav II. a přijala jméno "Vlastenecko dobročinná obec baráčníků staroměstských v Mladé Boleslavi. Postupně pak v okolí vznikaly další baráčnické spolky…"

Rok 1910

2013Obec Mnichovice

První světová válka - 1914-1918

2013"… První světová válka do činnosti baráčníků velmi zasáhla, větší část sousedů se z války nevrátila. Problémy nastaly i s jejich spolkovými místnostmi během zimních měsíců, neboť palivo bylo po válce drahé, a proto nebylo možné je často vytápět. Přes tyto překážky činnost stále pokračovala, i počet členů pomalu stoupal…"

Rok 1918

2013Obec Újezd nad Lesy - Lipany Prokopa Holého

Rok 1927

2013Praha-Vysočany v "Chatě pod Krocínkou"

Rok 1931

2013 Založeny další obce - Čakovice Jana Koziny, Chvaly Havlíčka  v Horních Počernicích a Svépravice Jana Žižky z Trocnova, také v Horních Počernicích.

Rok 1932

2013 Vzniká XV. župa Františka Holého na Podřipsku, a to v Kralupech nad Vltavou.

2013 Přibývá obec Jana Ámose Komenského ve Vinoři

Rok 1933

2013 Na Praze-východ existovala I. župa Mistra Pavla Stránského ze Zápské Stránky se sídlem v Brandýse nad Labem, která v té době sdružovala 31 obcí.

2013 Obec  Ďáblice u Prahy "U Linertů" a obec  E. Těšínského Kbely

4. září 1933

2013 Setkání zástupců obcí Vysočany, Libeň a Kobylisy, kteří projednávali možnost založení nové župy z obcí dosud v žádné župě nesdružených.

8.září 1933

2013 Na setkání  byly přizvány obce Čakovice, Chvaly, Svépravice a Ďáblice. Rychtář obce Kobylisy soused Hlaváček doporučil zřízení župy v pořadí 16. a soused Lepšík z obce Libeň navrhl, aby župa nesla jméno vlastence Karla Havlíčka Borovského. Veleobec dala souhlas s tímto návrhem a XVI. župa zahájila svou činnost na ustavujícím sedění dne 28. září 1933. Zakládající obce Kobylisy, Libeň, Vysočany, Čakovice, Chvaly, Svépravice, Ďáblice, Vinoř a Újezd nad Lesy zvolily prvním rychtářem souseda Josefa Lepšíka z OB Libeň.

Rok 1934

2013 Do XVI. župy postupně přibývaly další nové obce - v roce 1934 obec Bášť  "u souseda Blechy", obec Josefa Kajetána Tyla Bořanovice, hostinec "U Houdků" v Pakoměřicích, obec Líbeznice (původně v I. župě, na příkaz Veleobce převedena do XVI. župy).

Rok 1935

2004/Založena VLASTENECKO-DOBROČINNÁ SDRUŽENÁ OBEC BARÁČNICKÁ VÍTĚZSLAVA HÁLKA ODOLENA VODA

                "Ustavující valné sedění místní obce baráčnické se uskutečnilo v neděli 25.srpna roku 1935.

 "Toho dne po poledni vyšli sousedé z Odoleny Vody s muzikou průvodem směrem k Úžicům naproti hostům z Kralup, Úžic a Dřínova. Po setkání šel průvod nazpět do Odoleny Vody, kde se zastavil u pomníku padlých ve Světové válce. Zde přednesl starosta obce Odolena Voda, František Urban, krásnou řeč, ve které přál mnoho zdaru rodící se Obci baráčníků. Po něm přednesla báseň dcera souseda Fialy z Čenkova a byla položena kytice na znamení úcty k těm, na jejichž paměť byl pomník postaven. Průvod pak došel na rychtu do krčmy "Pivovar", kde bylo ve dvě hodiny zahájeno slavnostní valné sedění. Toto sedění zahájil za účasti domácích a hostů rychtář XI. župy. František Jaroš, proslovem, v němž vysvětlil důvody založení, program, účel a mnoho jiných zajímavých věcí týkajících se baráčníků. Vyložil, co jsou to baráčníci, jejich úkoly starati se o české menšiny ve zněmčeném území, o humanitní účely, o sirotky a chudé sousedy a co již v tom směru bylo vykonáno. Vylíčil vznik baráčníků, jak byly založeny první obce v Kolíně, v Bubenči a jiné v druhé polovině minulého století a jak v této době národního probuzení byly buditeli českého národa. Pro své ušlechtilé úkoly se obce rychle množily, takže dnes v osmnácti župách je zahrnuto na 340 obcí. Připomněl sousedům, jak se mají chovati jeden ke druhému a jejich povinnosti proti obci a sobě navzájem."

Tolik doslovný záznam z druhého listu první, vpravdě památné zápisní knihy naší baráčnické obce. Krátce na to bylo zvoleno konšelstvo, v jehož čele stanul pantatínek Josef Richtr a rychtář Josef Franc..."

Rok 1936

2013Založena obec Jana Žižky z Trocnova v Zálezlicích

2014/ "Pištínský spolek baráčníků vznikl v prosinci 1936. "Byl založen ve zdejším hostinci, který funguje dodnes a dokonce nad ním teď máme rychtu. Patříme do desáté župy se sídlem ve Vodňanech, prvním rychtářem byl Václav Filip. Celou historii máme poctivě zaznamenanou v kronikách," vzpomíná rychtářka Marie Živnůstková" (v roce 2014)

Rok 1937

2013Obec Václava Beneše Třebízského v Klecanech a obec Antonína Knotka Sedlec. I tyto obce se později  připojily k XVI. župě

Rok 1938

2013Praha 8 - Kobylisy "Na Vlachovce", později zvaná Ladislava Hlaváčka

Srpen 1938

2013Ve Vysočanech I. sjezd župy, v průvodu bylo neseno 11 praporů a 17 májek.

Rok 1939

2013Následovala okupace, během které byl spolkový život utlumen, ale konšelstvo župy se scházelo dál Na Stráži v Libni.

Druhá světová válka - 1939-1945

2013"… I druhá světová válka se přičinila o prořídnutí baráčnických řad nejen v Kolíně, ale v celých Čechách. Ale ani ona nedokázala baráčnickou činnost zcela utlumit. V té době se baráčníci veřejně scházet nemohli, ale vzájemně se alespoň navštěvovali a podle svých možností si pomáhali

Rok 1940

2013V tichosti oslavili členové župy 30. výročí trvání obce Mirovice, k této příležitosti složil známý textař Jaroslav Fabián "Pochod XVI.župy baráčnické"

Rok 1943

2013Uspořádala XVI. župa tajně sjezd v Klecanech, kde místní obec sehrála divadelní přestavení "Hospoda u Markyty aneb hvězdy nad přístavem". V témže roce byly uskutečněny též oslavy 35. trvání obce Újezd nad Lesy.

Po roce 1945

2013 Obce se pozvolna probouzely do dalšího života, řady členů prořídly, mnoho jich zahynulo v koncentračních táborech.

Rok 1948

2013Vznikla obec Jana Žižky z Trocnova, dnešní Libeň II

Rok 1948-1949

L135/"… dále přestavbu baráčnické rychty - dnešního sídla Veleobce, peněžitý dar republice ve výši 300.000 Korun na obnovu Staroměstské radnice a téměř 3 miliony pro národní účely v letech 1948-1949... 

Rok 1951

2013Obec Aloise Podlipného v Přemyšlení.

Rok 1952

"… Období po roce 1952 všechny baráčnické obce poznamenalo. K jejich dosavadní náplni (kulturní a národopisné) přibyly závazky k různým výročím. A to v podobě sběru odpadových surovin, brigádnických hodin, ale hlavně v psaní různých hlášení. V těchto letech se některé obce včetně kolínské zúčastňovaly každoročních prvomájových průvodů. Byla to pro ně jedna z mála možností, jak předvést české, moravské a slovenské kroje veřejnosti…"

Rok 1954

L135/"… V roce 1954 se stal rychtářem Jan Šimůnek, který sepsal … "Dějiny páté župy" …

Rok 1960

"… V roce 1960 byla zakoupena v Černovicích u Tábora budova penzionu, ze kterého baráčníci vybudovali "Baráčnickou zotavovnu", kde si po celoroční baráčnické práci tetičky a sousedé rádi odpočinou a ještě raději přivítají mezi sebou každého - i nebaráčníka…"

Rok 1964

L135/"… Další velkou příležitostí byly první společné oslavy 90. výročí založení kolínské obce a založení českého baráčnictva konané v Kolíně roku 1964…"

Rok 1968

L135/"…rychtář Jan Šimůnek … v roce 1968 vydal "Dějiny páté župy". Postupně k župě přibyly další baráčnické obce …"

Rok 1987

2013Nejmladší obcí župy je obec Václava Beneše Třebízského Hoštice založená v roce 1987

Rok 1990

(regule-stanovy)

Škvrňov "… a jejich platnost byla potvrzena v roce 1990…" 

Rok 1992

Škvrňov "…Veleobec sdružených obcí baráčníků v roce 1992 navrhla změnu regulí, kterou ministerstvo vnitra 7. dubna 1992 vzalo pod čj. VPS/1-1187/90-R na vědomí…"

Rok 2002

L135/?"… Baráčníci pomáhají i v současné době, jen na povodně v roce 2002 bylo vybráno a rozděleno postiženým přes 330.000 Kč…" 

Rok 2004

2004/"…My, tetičky a sousedé naší obce, věrni nejvlastnějšímu baráčnickému poslání, dbáme na dodržování lidových zvyků a tradic. V současnosti se rádi rozjíždíme do všech koutů naší krásné vlasti, abychom navštívili volební sedění, výjezdní zasedání, zábavy, plesy a kulturní akce pořádané dalšími baráčnickými obcemi. Nikdy jsme nechyběli při zvelebování rodného domku našeho patrona, velkého českého básníka Vítězslava Hálka, v Dolínku. U příležitosti 130. výročí Hálkova úmrtí jsme mimo jiné zavítali i na Vyšehradský Slavín, kde jsme položili kytici k básníkovu hrobu.

Pravidelně se scházíme na "rychtě" v suterénu domu čp. 253 na Horním náměstí v Odoleně Vodě.

Velice rádi Vás mezi sebou přivítáme.

Václav Kotrba, rychtář"

Rok 2009

L135/"… výrazně vzrostl i počet členů, kterých má nyní župa 2130 a je největší župou pracující pod Veleobcí sdružených obcí baráčníků se sídlem v Praze. V současné době má české baráčnictvo 22 žup, 6 obcí bez župy a celkově kolem 9000 členů…"

Rok 2013

2013 XVI. župa

Počestné právo, vážený župní rychtáři, vážení zástupci státní správy, vážení zástupci zájmových spolků, vážený místorychtáři Veleobce, milé tetičky a vážení sousedé spřátelených baráčnických žup a obcí, tetičky a sousedé XVI. župy, vážení přátelé baráčníků,

jsme rádi, že jste přijali naše pozvání a společně můžeme oslavit 80 let trvání XVI. župy Karla Havlíčka Borovského se sídlem v Praze 8 - Libni. Takovou malou zajímavostí je, že 70. výročí jsme slavili v roce 2003 cca 8 měsíců po povodni v roce 2002, to dnešní 80. cca 3 měsíce od velké vody v červnu 2013. Tenkrát i letos baráčníci nabídli materiální i finanční pomoc obci Zálezlice, za kterou jsme jim vděčni - naplňují tak do písmene slova naší baráčnické hymny "vždy darovat, kde nutno jest".

Rok 2014

2014/"Pištínští baráčníci mají svého drába, ponocného i slídila účtů

Pištín - Brzy oslaví osmdesát let, nosí tradiční kroje, chlebem a solí vítali režiséra Zdeňka Trošku i delegace ze zahraničí. V poslední době slaví úspěchy s tancem Česká beseda. Zajímavou historii má Obec baráčníků v Pištíně. V současnosti ji tvoří 41 členů, kteří dbají na dodržování lidových zvyků a pořádají řadu akcí.

Vítání chlebem a solí patří k jedné z nejčastějších činností baráčníků….

Hlavním cílem Obce baráčníků je posilování češství, lásky k mateřskému jazyku, zvykům, lidovým tradicím a tancům a pořádání různých akcí, především krojovaných plesů. Spolek také po desetiletí dodržuje stále stejné rituály. "Jsou to pevně daná pravidla…" dodává Marie Živnůstková… Členové se navzájem oslovují výrazy tetičko a sousede a všichni si tykají bez ohledu na věk či titul. Baráčníci si také dodnes ponechali názvy svých činovníků. Předseda spolku se označuje jako rychtář, švandymistr má na starosti organizování akcí, berní je pokladník. Nechybí ale ani vzdělavatel, pantatínek, panímaminka, slídil účtů, dráb a ponocný. "Pantatínek je poměrně vysoká funkce, má právo do všeho mluvit a musí všechno hodnotit. Panímaminka má na starosti kroje, dbá, aby je baráčníci nosili správně. Slídil účtů je kontrolor. Dráb zajišťuje klid, když máme například sezení. A ponocný odkazuje k tomu, co na vesnici kdysi bylo - na plesech každou hodinu troubí, má k tomu i speciální roh a kostým," vyjmenovává Marie Živnůstková…

… Velkou událostí v poslední době bylo natáčení prvního a druhého dílu komedie Babovřesky. Baráčníci pokaždé vítali režiséra Zdeňka Trošku a herce chlebem se solí. "Byli z nás překvapeni, moc se jim líbily hlavně naše kroje. Lucka Bílá z nás byla úplně unesená a Zdeněk Troška s námi přišel posedět na rychtě," vzpomíná Věra Jiranová. Stejným způsobem členové spolku často vítají různé další návštěvy, například delegace ze zahraničí. Zvou si je kvůli tomu i do okolních měst a obcí. Svou činností zaujali mimo jiné také komisi soutěže Vesnice roku.

Před třemi lety navíc začali Pištínští tančit Českou besedu. "

"Bylo to přání mého předchůdce. Dlouho se k tomu nikdo neměl, ale pak jsme oslovili naši mladou chasu a ti se pro to nadchli. Naučili jsme se to poměrně rychle a teď tančíme pravidelně na plesech a dalších akcích…."

 

Procházku baráčnickou historií zpracovaly podle dostupných materiálů Jana Mašková a Jarmila Dvořáková